Historie klubu

Klub českých bubláků patří k nejstarším chovatelským klubům v České republice. Byl založen 30. prosince 1921 ve spolkových místnostech restaurace "U Pinkasů ", ale již více jak rok pracoval pod názvem "Samostatný odbor pěstitelů českých bubláků". Po založení klubu následovalo svolání první valné hromady, která se konala 25. 2. 1922 rovněž " U Pinkasů". Z jejího jednání vzešel první výbor ve složení: předseda ing. Josef Vítek ze Zbraslavi, místopředseda Viktor Srkal, úředník v Radotíně, jednatelem František Kolár, úředník na Smíchově, pokladníkem Rudolf Vojtěchovský, oficiál v Chuchli. Členy výboru: Jaroslav Otto, Jaroslav Skřivan, Karel Zdeborský, Petr Blažek, František Slovík. Náhradníky byli: př. Tuček, Antonín Král, šéfredaktor Zvířeny ze Smíchova. Revizory účtu: Otakar Horvát a Josef Vondra. Prvním zakládajícím členem se po složení obnosu 100Kč stal pan Jaroslav Otto. Hlavním úkolem klubu bylo sdružovat chovatele českých bubláků, kterých krátce po založení bylo více jak 40, vypracovat jeho standard, řídit směr šlechtění a pravidelně pořádat speciální výstavy bubláků. Na výborové schůzi 13. dubna 1924 v restauraci smíchovského pivovaru bylo jednohlasně usneseno pořádat ve dnech 26. až 28. října 1924 první speciální výstavu českých bubláků v Radotíně spolu s radotínským Klubem pěstitelů poštovních holubů "Colomba" . Na návrh pana Koláře bylo ujednáno pořídit k této první speciální výstavě klubovou putovní cenu ve formě bronzové sochy českého bubláka v životní velikosti. Předseda klubu ing. Vítek předložil nabídku, že nechá sochu vytvořit u našeho nejlepšího sochaře. Pan Fr. Kolář skládá jako první 100 Kč.

     První standard českého bubláka byl vypracován a zveřejněn ve Zvířeně již v roce 1922 odborem pěstitelů českých bubláků. Z mezinárodních výstav, kde se klub prezentoval kolekcí českých bubláků a čejek je nutné uvést světové výstavy v Paříži a Londýně. Tam naši holubi dle slov pamětníku: "poutali pozornost návštěvníků a mimořádné pozornosti se těšili bubláci běloštítní a čejky kropenky". Činnost klubu se velice zdárně rozvíjela a o dva roky později byl klub rozšířen o další krásné, ale v tu dobu velmi upadající, národní plemeno - českou čejku a klub nesl název "Speciální klub chovatelů českých bubláků a českých čejek v Praze". Velká část chovatelů bubláků si do svých chovů postupně zaváděla také chov českých čejek s cílem pomoci v regeneraci tohoto plemene, což se v překvapivě krátké době podařilo. Po létech plodné a aktivní činnosti přišla léta okupace a léta válečná, která kromě jiných dopadů negativně ovlivnila činnost chovatelskou i klubovou. Během těchto let řada členu postupně z klubu odešla, členská základna se zužovala, takže v roce 1942 se klub téměř rozpadl. Aktivitou tehdejšího jednatele pana Václava Turečka a navázáním kontaktu na místní chovatelské spolky docházelo opět k rozšiřování členské základny. Z bubláčkářů se zapojují vynikající chovatelé a později funkcionáři, přátelé František Bálek, Jaroslav Horák, Otakar Voříšek a další, kteří v následujících letech ovlivnili klubové dění po stránce chovatelské i organizační. O tom, že to bylo šťastné řešení, svědčí údaje ze zprávy výboru na valné hromadě ze dne 17. ledna 1945, kde je konstatováno: "Klub v roce 1944 značně posílil na 92 členů, tj. že přistoupilo 53 členů."

     V roce 1946 se do klubu připojili chovatelé českých lysek běloocasých v čele s jejich největším propagátorem a prakticky zachráncem jejich chovu, přítelem Karlem Boučkem z Turnova. Činnost klubu a jejich členů je na vysoké úrovni, jsou pravidelně pořádány speciální výstavy, členské schůze a mnohé setkání chovatelů na různých místech naší vlasti. Vznikají ale názorové rozdíly mezi chovateli bubláků a čejek a klub se v roce 1959 rozděluje na dva samostatné kluby. Klub českých bubláků a Klub českých čejek a lysek. Výbor klubu pro nastávající funkční období pracoval v takové složení: František Bálek předseda, Karel Novotný jednatel, Miroslav Vesecký místopředseda, Antonín Hoffman pokladník. Tím začala nová činnost našeho klubu, který vždy patřil a věříme, že i nyní patří mezi nejúspěšnější speciální holubářské kluby. Mimo již zmíněných členů, je třeba poznamenat dalších vynikajících chovatelů a organizátorů našeho klubu. Byli to: Karel Morstadt, Jaroslav Řepa, Emil Kleiner, Hugo Laboutka, Jan Isop, JUC. Jan Pícha, Dr. Stanislav Štola, Čeněk Novotný, Lajos Smerinagl, Pavel Ptáček, Hugo Pojer, Otakar Voříšek, Jaroslav Honzák, Josef Šroubek, Stanislav Kůla, Karel Chochole, František Kučera, Jaroslav Horák, Karel Mistr, Zdeněk Václavec, Josef Holický, ing. Jiří Sumara, Hynek Pivoňka, Jaroslav Čermák a řada dalších. Významní chovatelé a funkcionáři současnosti jsou : Jiří Míka, Miroslav Červený, Miroslav Vesecký, Karel Smola, ing. František Kubíček, MUDr. Jan Vaník, Jan Langr, Ivan Janoušek, Jiří Šu1c, Ladislav Černý, Zdeněk Nejdl, Jiří Schauer a slovenský chovatel Milan Míča.

     Současná členská základna čítá 50 členů, kteří chovají na 600 páru bubláků ve všech základních barvách a 17-cti kresebných rázech. Členové klubu se snaží udržet vysokou úroveň tradičně chovaných rázů a vzájemnou spoluprací přispívat k regeneraci málo chovaných rázů, v některých případech z našich chovu téměř vymizelých. Jedná se o straky (stříkané), tygry, běloštítné a bělopruhé ve všech základních barvách.

     Mimo klub není český bublák příliš chován a jeho kvalita i množství chovaných jedinců neurčují úroveň jeho šlechtění. Klub pořádá každým rokem klubovou speciální výstavu - místa setkání všech bubláčkárů a hodnocení všech chovaných barev a kresebných rázu. Na nich chovatelé soutěží od roku 1981 o poháry v pětičlenných kolekcích: Pohár Františka Bálka na české bubláky bílé a české bubláky černé, Otakara Voříška na české bubláky žluté, Jaroslava Horáka na české bubláky červené, Miroslava Veseckého na české bubláky modré a stříbřité. Tuto soutěž doplňuje vyhodnocení nejlepšího holuba "Šampion výstavy" o Pohár předsedy klubu a dále o nejlepšího bubláka v typu a to bez ohledu na celkové hodnocení. Pamatujeme také na mladé chovatele, kde nejlepší bublák je oceněn pohárem. V poslední řadě organizujeme uznání speciálních chovů dle směrnic UOK chovatelů holubů.

     Klub pořádal speciální výstavy již tradičně v Týništi nad Orlicí, převážně jako sdružené výstavy s některým dalším chovatelským klubem a poslední roky jako součást České výstavy v Litoměřicích.

     Zveme do svých řad další zájemce o chov českých bubláků, našich svérázných a osobitých muzikantů. Uvítáme i chovatele jiných plemen bubláků.

Ivan Janoušek, Jan Langr