Př. Bohuslav Potůček
Vážení přátelé,chovatelé českého bubláka a ne jen jeho. Dovolte mi abych se vám ve zkratce poředstavil. Jmenuji se Bohuslav Potůček, narodil jsem se v roce 1976 v menším městečku Podbořany a bydlím v malé vesnici se statutem "město" na úpatí Doupovských hor, název onoho městečka je Mašťov.
Holubi chovám od útlého mládí s menšími přestávkami prakticky po celý svůj dosavadní život od nějakých 7 let. K chovu jsem se dostal díky svému strýci který byl vždy zapáleným holubářem. Především staváčkářem a chovatelem velkých voláčů. I proto můj zápal pro čs a středního voláče. Jako malý kluk jsem chodil k potoku na zídku koukat k Houžvicům na nádherné plemeno které pro mě mělo takový divný zvuk, stále jsem je hltal a nemohl se vynadívat. Jak jsem později zjistil od Václava H. měl české bubláky v barvě černé. On pro mě netypický zvuk měl své pojmenování " BUBLÁNÍ". Nikdy jsem se k těmto holubům nedostal v našich končinách a tak když Václav skončil s chovem a holubi z jeho střechy zmizeli beze stopy,odvál tento počin i můj zájem o tyto holubi. Jak se říká, sešel z očí, sešel z mysli.
Jako kluk jsem nejezdil po výstavách, vychovávala mě maminka a ještě moje dva bratry prakticky sama bez otce za vydatné pomoci její maminky a mé babičky. Musel jsem si vystačit s tím co jsem sehnal po okolí. A to byli povětšinou Čs a Mp, těch tady bylo dost. Po vojně jsem se vrátil k čs, v roce 2010 jsem vstoupil se synem do ZO Podbořany. Ve stejném roce jsem začal jezdit na CV do Lysé nad Labem se svým prvorozeným synem Martinem, který holubi hltal jako největší alkoholik. Neskutečný zápal který jsem v naší rodině už nikdy neviděl.
Od roku 2015 jsem začal pokoukávat po českých bublácích, stejně po našich českých čejkách a PKR. Moje úchylka pro česká plemena je bezmezná! No Potůček, jak říká pár lidí zde u nás. Díky focení jsem se přes klece seznámil s kamarádem Stanislavem Kopeckým, už před ním jsem měl krásný kamarádský vztah s již nežijícím Jaroslavem Petrovickým. Nelze ho nevzpomenout!. Díky Standovi jsem se seznámil s Mírou Férem a tady se začal psát můj příběh. Přes Míru jsem poznal vynikajícího člověka Milana Marušku, je to neskutečný kamarád se srdcem kluka - divočák. No a nakonec už rok poté to seznamovačce jsem poznal výbornou chovatelku čb modrých, modrých tygrů paní Janu Mestekovou.
První čb jsem získal jak jinak než od Míry Féra, výborného chovatele a propagátora čb, počkal jsem si přes rok,ale stálo to za to. Hned se speciálky v roce 2017 (listopad) si vezu 2 páry špičkových žlutých a též 2 páry špičkových modrých - tygrů. Hned 3 zvířata do začátku jsem dostal vítězné, žlutí obdrželi 2 poháry a modrá 0.1 nejlepší v typu s neskutečným rousem. V březnu 2018 mě členové klubu čb přijímají do svých řad za řádného člena. Navezl jsem ještě červené štítníky a žluté štítníky. V roce 2018 vstupuji do sezony s 6 páry. Na konci roku posiluji o žluté, modré, štítníky a nově mandlové. V roce 2019 jsem na 12 párech a odchovávám na 70ks výletků kteří došli až do dospělosti. Něco si vyberu a do sezony 2020 vstupuji s 20 páry, což se nakonec ukázalo jako nedobrý tah. Sezona je nevydařená. Pouštím určitou barvu kamarádovi s tím, že se ho snažím dovézt do klubu čs. Ani to nedalo moc snahy a Jirka mi posílá vyplněnou přihlášku kterou ihned poštou odesílám jednateli klubu čb Mirečkovi Férovi. V dnešní době dělám ještě druhým rokem webové stránky klubu, pokud bude někdo mít možnost cokoli mi poslat, rád to sem zadám. Medailonek, fotky, vše o bublácích. Tak to je takové mé malé představení ve zkratce. Všem členům klubu děkuji za milé přijetí do vašich řad. Velmi si toho vážím, že jste mi tuto příležitost poskytli- děkuji Bohouš Potůček
